S příchodem jara vítáme Velikonoce. Na každém rohu vidíme vajíčka, zajíčky, kuřátka, pomlázky. To jsou symboly jara. Nemají Velikonoce náhodou nějaký hlubší význam? Proč se jim říká křesťanské svátky?

Příchod Ježíše Krista, Božího Syna, který slavíme o Vánocích, byl dávno předpověděný mnoha proroctvími. Ježíš miloval lidi, uzdravoval je a vyučoval je o Bohu. Židovští náboženští vůdci však jeho učení nesnesli a nechali ho ukřižovat. Zdá se to jako Ježíšův neslavný konec. 

Jenže…

Utrpením na kříži vzal Ježíš na sebe naše zlé skutky a místo nás byl za ně potrestán. Neexistuje totiž člověk, který by nikdy neudělal nic špatného. 

Ježíšův hrob byl třetího dne, právě na Velikonoce, prázdný. Ježíš byl vzkříšen. Vstal z hrobu a žije. 

Ale proč? 

Aby nikdo, kdo uvěří v Ježíše jako ve svého Spasitele, nebyl potrestán za svoje hříchy. Bůh mu bezezbytku odpustí. Jeho život se začne postupně měnit, bude žít v souladu s Bohem a jednou s ním stráví celou věčnost. Proto se už nikdy nebude muset bát smrti. To je ta dobrá zpráva, kterou přináší křesťanství. To je poselství Velikonoc a věčná naděje.

Bůh nabízí tuto milost zadarmo. Kdokoli může vstoupit do vztahu s Bohem, a získat tak věčný život v jeho blízkosti. Je to připraveno i pro tebe. Pokud skutečně uvěříš v Ježíše, je potřeba mu to říct. Můžeš s ním mluvit například takto: „Ježíši, děkuji Ti, že jsi zemřel za moje hříchy. Lituji všeho špatného, co jsem udělal. Prosím Tě, vstup do mého srdce, chci žít ve vztahu s Tebou.“ Taková prosba se vždycky setká s Boží odezvou…

Přejeme vám pokojné prožití Velikonoc spolu s hlubokým zamyšlením nad Boží dobrotou.

Co je H40?

Možná si kladete otázku, kdo stojí za projektem H4O? Podle názvu sloučeniny by se mohlo zdát, že nikdo konkrétní. Ale nic z toho, co místní křesťanské církve spolu pořádají, neexistuje ve vakuu.  Velmi rádi se s vámi setkáme na našich pravidelných akcích.

Protestantské církve v našem městě spolupracovaly již za dob komunistické totality. Vždy nás spojovala osoba Ježíše Krista a naděje, kterou je On pro nás a naše město. V roce 2007 jsme společným aktivitám dali název „H4O“, který vychází z anglického Hope for Olomouc, tedy Naděje pro Olomouc.

Možná vás napadá známé chemické označení pro vodu – H2O. Naše H4O není překlep. I když sloučeninu H4O nikdo nikdy neviděl, čistě teoreticky je možné ji spatřit – za splnění dvou podmínek: v plynném stavu a za velmi vysokých teplot.

„Sloučenina“ olomouckých křesťanů je také něco dosud nevídaného. Žel se často stává, že společenství se uzavírají sama do sebe a nemyslí na své okolí. Věříme však, že při splnění podobných dvou podmínek je možné, aby i lidé v našem městě viděli naději v Kristu: v duchovní rovině (plynný stav) a v atmosféře křesťanské lásky (vysoká teplota).

Věříme a víme, že Ježíš Kristus je nadějí pro každého člověka. Proto se snažíme přinášet tuto naději co největšímu počtu lidí kolem nás. Je nám jasné, že o to mnozí ani nestojí. Sami si dobře pamatujeme, že ani my jsme dříve Boha nehledali, ale setkání s živým Kristem nás proměnilo a dalo naději pro život na zemi i pro život věčný. V Olomouci a okolí je určitě mnoho lidí hledajících pokoj s Bohem. A právě jim/vám chceme přinášet dobrou zprávu o naději v Kristu Ježíši.